#43 Produkční a módní přehlídky

Odvětví produkce existuje hodně. Než se tedy rozhodnete, které si vyberete, je dobré vyzkoušet všechny. Tak jsem se já jednou ocitla v zákulisí módní přehlídky. A přestože jsem si (jakožto skalní fanoušek show Amerika hledá topmodelku) myslela, že mě nemůže nic překvapit, nestačila jsem se divit!

Nastudovat nafocené outfity, připravit je na štendry, vyžehlit a především pomáhat s oblékáním a převlékáním modelek mezi jednotlivými vstupy. To všechno rychle, profesionálně a bez zbytečných dotazů. „Perfektní“, pomyslela jsem si „tahle práce mi umožní nahlédnout módní branži doslova pod sukni.“

Nebylo se čeho bát, jelikož na takové zadání trénuji už asi rok a myslím, že jsem celkem dobře připravená. Se souborem Ufftenživot totiž hrajeme představení This is not a love song, jehož součástí je velkolepá módní přehlídka neboli (jak říkáme my lidi z módní branže) catwalk.
V první čtvrtině představení se vždycky ve správnou chvíli zvednu z publika a jdu holkám dozadu pomáhat s převlékáním. Na každý model je totiž skutečně jen pár vteřin a v zákulisí, za svitu dvou tlumených lampiček, nesmíte sáhnout vedle. I to se ovšem může stát, ale to se prostě omluvíte a řeknete, že to bylo omylem. No a oblékáte rychle dál.

Na světovém finále modelingové soutěže mě napadlo, že by bylo super být u začátků nové Claudie Schiffer, Heidi Klum nebo Naomi Campbell. Přestože to Claudie dotáhla až do Lásky nebeské a Heidi až k vlastní kolekci pláštěnek v LIDLu, pro mě, jakožto dítě devadesátek, bude navždy největší módní ikonou Kate Moss. Snad se mi jednou poštěstí „Get the London Look“ a taky toho Johnnyho Deppa.

Při přemýšlení co si vzít do zákulisí módní přehlídky na sebe, můžete využít příležitosti a vytáhnout něco, co máte ve skříni už nesmyslně dlouho, ale nikdy jste se neodvážili to vynést. Třeba semišové body s výstřihem k pupíku nebo šaty se zlatými flitry. Riskujete ovšem, že vám z body vypadnou prsa a flitry zase zadrhnete o hedvábnou košili. Věřte, že ani o jedno z toho nestojíte. Navíc hrozí nebezpečí, že by vás potom někdo s head setem a rychlým krokem, táhl pro váš vydařený outfit za ruku ke vstupu na molo se slovy: „Už si tam dávno měla být. 3‑2-1-běž!“
V zásadě tedy platí – stylové lepší, ale hlavně pohodlné! Člověk se u toho převlékání musí docela obratně pohybovat, taky se docela zapotí, taky hodně klečí na zemi a dotýká se míst, kterých standardně nemá možnost. Radím tedy ostříhat nehty.

To, co se děje v šatně 6 hodin před přehlídkou se dá označit jedním slovem – chaos.
Hodně lidí, málo štendrů, hodně fusaků s oblečením, chybějící košile, kšiltovky a saka, spousta krabic s botami, kufříků se šminky a fronta na žehlení. Módní značky, které neumím vyslovit, natož správně napsat.

To, co se odehrává 20 minut před přehlídkou je také chaos, ale už trochu organizovanější.
Štendry a outfity jsou připraveny na svých místech a přichází na řadu válečky na žmolky.
Odněkud se ozývají nervózní dotazy: „Nemělo by to být víc…?“ přerušené jasným „Ne!“
Z dáli jsou slyšet výkřiky jako:
„Nůžky!“
„Podlepit prsa!“
„Kde mám kalhotky?“
A tak podobně.

To, co se děje při přehlídce, je chaos okořeněný stresem s příchutí laku na vlasy.
Vše se nese ve znamení „rychle sundat, rychle nandat“.

V sekci vstupů na molo je všechno přesně načasované a na všechno je jen pár vteřin. Opravdu tam chodí lidé s head sety a deskami s klipsnou. Svítí to a bliká jako v kokpitu letadla. Soustředěná atmosféra by se dala přirovnat k té v řídicím středisku NASA.

V zákulisí světového finále byli lidé opravdu na všechno. My, kteří jsme oblékali, potom ti na vlasy, lidi s válečkem na oblečení, lidi s nůžkami, lidi na make‑up, lidi s nití a lidi se sichrhajskami. Příjemná změna oproti nezávislému divadlu, kde dělá všechno většinou jeden člověk. Na druhou stranu, jen tak se ale můžete stát odborníkem na všechno.
Má schopnost vypadat schopně se potvrdila hned v úvodu příprav, kdy si mě jeden ze stylistů vyhlídnul a poslal mě udělat všem popisky do bot.
No co, když mám v ruce liháč a papírovku, není se čeho bát. Za to se žehličkou je to horší. Ne nadarmo mi máma dovolila žehlit jenom ručníky a utěrky.
„Dávejte při žehlení velký pozor. Většina těchto věcí je z Pařížské, takže si asi umíte představit kolik stojí.“, zněla jasná instrukce od návrháře.
Já tedy nevím jak vy, ale já si to představit neuměla.

Na módních přehlídkách mě odjakživa fascinovala jedna věc – kolik času a práce stovky lidí tato gigantická akce stojí, zatímco výsledek samotný trvá 15 nebo max. 45 min.
Čím víc je zkrátka možné do těch desítek minut dokonalého výsledku investovat, tím lépe. Módní přehlídky se připravují mentálně asi 3‑6 měsíců, ale na místě na nich ona stovka lidí pracuje 3‑6 dní. Já měla tu možnost strávit tam 7 hodin, které mě obohatily mimo jiné také o zajímavé poznatky:
- Když se účastníte zákulisí módní přehlídky, neznamená to že si můžete některé kousky odnést.
- Černá není to samé jako tmavomodrá.
- Ne vždy platí, že cedulky nesmí koukat.
- Když se vám ztratí sako ze sekáče, brzy se zase najde. 
- Catering nabízí jen jablka, banány, müsli tyčinky a mini jednohubky. Když jsem to viděla, hned jsem měla pocit, že mám 90 cm přes boky. Tak jsem si ty jednohubky dala hned tři.

Rozdíl mezi naším lovesongovýcm catwalkem a catwalkem na Pražském hradě byl ten, že ve sklepním divadle na pomezí Žižkova a Vinohrad nepotřebuji vědět, co je YSL, Dior, Ballenciaga, Prada, Louis Vuitton nebo Chanel. Stačí mi poznat rozdíl mezi džínovinou a falešným kožichem.
Modelky, celebrity a fotografové, které moc neznám, ale všichni ostatní ano, velké boty, malé boty, odstávající šaty, příliš upnuté rukávy, vykukující cedulky nebo vykukující bradavky. Přestože svět módy je jako opojný sen, plný flitry poseté vydřené krásy, mám ráda ten náš divadelní, ušmudlaný, s hadry ze sekáče, co se tváří jako róba Beyoncé. Svět, kde když někdo zničí koženkové šortky tak, že je omylem vypere v pračce, nevadí to tak moc, protože stály 75 Kč. Svět, kde nevadí, že máte 163 centimetrů a pózujete pravidelně leda tak na štaflích.

Přestože jsem se ten večer na Pražském hradě cítila jako bych měla 172 cm, mohla jsem pózovat před fotostěnou, jedny holky mi tipovaly třiadvacet a zdálo se, že svět lze zaujmout i v šedivých teplácích, dělat bych v něm asi nemohla.
Hrozně z toho bolí nohy.


2022-09-20, TT


#43 Produkční a módní přehlídky #43 Produkční a módní přehlídky
předchozí článek
Chceš dostávat nové články pravidelně e-mailem? Přihlaš se k odběru tady